Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bohouš

Je to už skoro dva roky co jsme přišli o našeho miláčka. Na netu jsem našla Šotka - vnější podoba byla natolik silná, že jsme jeli přes 300km pro něj.
   No, podoba souhlasila, ale s povahou už to bylo horší - šotek se nás totiž bál, a nejraději by zůstal v útulku - ale měl "smůlu" a do auta jsme si ho odnesli. Cesta nazpět probíhala v duchu obav, jak šotek (v té době již pod jménem Bohoušek) při svém strachu a hysterii bude vycházet s mou nejmenší dcerou.
   Doma nejprve zmizel na dvůr, pak mu ale začalo být divné, že my jsme doma a dveře jsou otevřené - tak se proplížil pod skříň, kde na nás pokukoval celý večer. Poté jsme si to bohužel u něj "rozlili" vecpali jsme ho totiž do vany a drhli a stříhali - ale pak za odměnu byl uveleben do postele a tam řádil takovým způsobem, že bylo jasné, že s naší nejmladší jsou "jedna ruka".
   Nyní je jasné, že je to jezevčík - tvrdohlavý, umíněný a hysterický - takže se mu říká krokodýl Bohouš. Já to mám jednoduché - jako vůdce smečky jsem mimo, maličká je zase jeho "panička" a může si s ním dělat co chce, Bohumil drží jak chluchý dveře, jen ta starší má smůlu. I když sledovat, jak holka která si poradí s německou dogou pronásleduje Bohouše s plácačkou na mouchy, aby mu vysvětlila "že se to nesmí!" a končí stojíc na vaně s tím, že máme Bohouše podržet, aby mohla slézt  - no, alespoň máme doma veselo.
   Je jasné, že Bohouškovi zachváty pocházejí z jeho dřívějšího strachu a je radost pozorovat, jak se z něj stal normální, rozcapený, rozmazlený a všemi milovaný pes - spává pouze v peřinách, na zádech, všechny čtyři nahoru, ze stolu krade jak straka, a co se týká dlouhých procházek, které byli u něj doporučovány v pořadu "Chcete mě?", že mu udělají radost - ano udělají, rád se totiž nosí v náručí.... takže děkujeme za "fajn" kamaráda
Ivana Kučerová, dříve Ďurišová

imag0020.jpgeliot-003.jpgfotografie-0217.jpg

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA